KONÍČCI

Hříbata
............mají při narození silnou jemnou kůži okolo kopýtek, kterou velmi brzy ztratí. Když je hříbě u maminky v bříšku, kope ji a tato blána chrání její vnitřní orgány.

...............se rodí s velmi silnou srstí, takže jsou v prvním roce života chráněna předchladem. Po první zimě postupně stratí toto chmýří a jejich nová srst je jasná a hladná.

Vývoj hříběte

Novorozené hříbě se staví na nohy a saje mateřské mléko již půl hodiny po porodu a jeho vývoj probíhá podle lidských měřítek neobyčejně rychle. Hříbě narozené ve stáji se může vydat ven v doprovodu své matky již v druhém dni života, pokud ovšem není nepříznivé počasí. Je-li chladno a vlhko, musí matka s hříbětem zůstávat alespoň v noci pod střechou.

První dny:

Vztahy hříběte k člověku se vytvářejí hned po narození. Někdy musí lidská ruka očistit nozdry od hlenu a blan již během porodu a v prvních 24 hodinách dostává hříbě injekcí séra proti obrně a tetanu. Klisna někdy své mladé brání a staví se mezi člověka a dosud bezmocného potomka. Klidné a dobromyslné klisny však brzy pochopí situaci a projeví k člověku důvěru, v čemž je hříbě rychle napodobí.

Ochočování:

Nejlépe se ochočuje hříbě, které se zdržuje víc ve stáji než venku. Chceme-li je dostat ven, vypouštíme klisnu, která se do stáje vrací nakonec jen na chvilku. Za těchto okolností hříbě následuje matku do neznámého světa bez povzbuzování.

Když jsou hříběti asi tři dny, lze je začít ochočovat za přítomnosti matky. Uváže se poblíž stěny stáje a hříbě není třeba přesvědčovat, aby pobíhalo těsně kolem ní. Trenér nebo majitel pak pravou rukou obejme trup zvířete a druhou mu položí kolem prsou. Mládě pak brzo pochopí, že má klidně stát a pokud je matka na blízku, přijímá tento styk s důvěrou. Následujícím úkolem je navyknout hříbě na ruku, která je vede. S tím začínáme v uzavřeném boxu. Vodíme klisnu pomalu kolem a hříbě ji následuje. Pak na něj lehce položíme pravou ruku, zatímco levá je připravena zabránit prudkému výpadu dopředu.

Za den nebo dva už je možné položit lehkou stájovou utěrku hříběti kolem krku a zakrátko je možné je takto vodit po výběhu nebo po stáji. Při tom se doporučuje hříbě uklidňovat drbáním na prsou, kohoutku nebo zádi. Je to imitace matčina láskyplného oštipování a zárodek společenské péče o srst. Po týdnu již může hříbě dostat lehounkou ohlávku a dá se spokojeně vodit, pokud ho ovšem nechceme oddálit od matky. Ohlávka se nasazuje ve stáji, velmi jemně.

Po dvou týdnech už hříbě strpí všechny doteky a hlazení člověkem. Dá si také zvedat nohy jednu po druhé. Toto cvičení je dobrou přípravou na dobu, kdy bude nezbytné čas od času požádat kováře o úpravu kopyt - to už budou hříběti měsíce. Ve stáří tři nebo čtyř měsíců se hříbě také učí nastupovat do přepravního boxu nebo traileru a to ve společnosti matky. Technika rychlého a snadného nakládání je založena na tom, že hříbě má přednost. Dva lidé ho opatrně přidržují a pomalu vedou na rampu. Matka, obávající se o osud svého jedináčka, rychle pospíchá za ním, i když si jinak na trailer nepotrpí.

Krmení a péče:

je-li po ruce kvalitní pastva a klisna dobře kojí, její mléko a tráva stačí k dostatečné výživě hříběte až do věku dvou měsíců. Koncem této doby už hříbě ochutnává koncentrované krmivo, které dostává matka. Pro začátek hříbě potřebuje asi půl kila koncentrátu a dostává je do věku pěti nebo šesti měsíců. K tomu se přidává oves, vařené lněné semínko a ječmen, sušené mléko zpočátku asi 60 g, pak se dávka zvyšuje až na 227 g denně a navíc rybí tuk na podporu vývoje kostry a další. V zimě potřebuje hříbě dostatečný příděl jemného lučního sena, které nadměrně nenamáhá jeho mléčný chrup a trávicí soustavu. Kromě krmení potřebují hříbata ještě spoustu spánku, docela jako malé děti, a také společnost koní a dost místa k dovádění. Je zvykem, že se hřebečci, s nimiž se nepočítá do chovu, kastrují ještě před odstavem. Kastrování může samozřejmě proběhnut i později, ale ročci už bývají velmi divocí. Před kastrací je nutné odčervení. Naproti tomu sérii injekcí pro tetanu dostává hříbě až potom.

Odstav:

K odstavu dochází po čtyřech a půl až šesti měsících, kdy první hříběcí srst začíná tmavnout. Dříve se odstavují těžcí koně. Tento nevyhnutelný krok by měl proběhnout pozvolna, bez stresu, pro matku i hříbě a musí být citlivě řízen majitelem. Hříbata se postupně připravují na odstav občasným oddělováním od matek. Například je-li klisna právě ve výcviku, ponechává se hříbě v boxu, kam se mu dá dostatek potravy. Úplné oddělení má nastat asi tak po 4 týdnech, při čemž klisnu odvedeme a hříbě zůstane v hluboce podestlaném známém boxu, kde se cítí v bezpečí. Po týdnu je již můžeme pustit do výběhu, ale během té doby nemá matku ani vidět ani slyšet.

Dobré krmení je pro mladá zvířata svrchovaně důležité, stejně jako volnost pohybu, která jim umožňuje přirozeně se rozvíjet. V době, kdy se hříbě mění v ročka, nemá dostáváat méně než 3 kg koncentrátu denně a k tomu sůl, minerální přídavky, rybí tuk a další potřeby. Sena má mít podle chuti a také dostatek čisté čerstvé vody má být stále po ruce.