KONÍČCI

Původní a nejpřirozenější potravou koně jsou tráva, seno a oves a to jak čerstvé či suché. Koně již od počátku žili na rozsáhlých stepích, které byly plné travin či listů a plodů stepních keřů, které jim poskytovali potřebné látky. V dnešní době, se však podmínky ve kterých koně žijí velice liší. Člověk si domestikací koně podrobil a začal je chovat v umělém prostředí v uzavřených stájích. Tím pádem je připravil o volný pohyb a možnost vyhledávat si potravu. Převzal tak na sebe veškerou živitelskou roli. Člověk musel zjistit co je nezbytné pro jejich výživu a tyto látky (bílkoviny, minerální látky, vitamíny, sacharidy, lipidy, atd…) obstarat. Základními složkami používaných ke krmení koní se stali objemová krmiva. Mohou být čerstvá jako jsou např. mrkev, krmná řepa nebo sušená a to sláma či seno. Dnes již není výjimkou ani průmyslově vyráběná potrava pro koně, obdobně jako pro všechna ostatní zvířata.

V zimním období, při nízkých teplotách nesmíme opomenout, že kůň musí vynaložit mnohem více energie na to, aby si udržel potřebnou tělesnou teplotu. Aby nezačal strádat, musí mít dostatečné zásoby energie které získá v krmivu. Je známo, že jádro poskytuje dostatek energie, ale málo tepla. Takže pokud chceme koni dodat energii je dobré zkrmovat jádro, avšak abychom koně zahřáli, je třeba mu dávat seno. Seno totiž obsahuje hodně vlákniny, která je ve střevech rozkládána bakteriemi a právě při tomto procesu vzniká hodně tepla. To zahřeje koně mnohem snáze, než aby si neustálým pohybem vyráběli teplo ve svalech. Je tedy doporučeno nechat v zimě koním přístup k senu po celý den dle libosti. Tím že budou neustále po troškách ujídat seno si zachovají rovnoměrný přísun vlákniny a energie, čímž po celých 24 hodin si udrží tělesnou teplotu na potřebné výši.

Vysoce výživná jsou i tzv. jadrná krmiva statková. Patří mezi ně oves a ječmen, žito, kukuřice, proso, lněné semínko a některé luskoviny, např. hrách, fazole či sója. Největší pochoutkou pro koně je oves. Je velice výživný, lehce stravitelný a obsahuje specifické látky, které povzbuzují temperament a u klisen podporují tvorbu mléka. Pokud se stane, že je nedostatek ovsa je možno koním podávat tzv. melasované krmivo. Skládá se z krmné mouky, otrub, melasy, ovsa, úsušků pícnin a minerální směsi. Chceme-li, aby kůň měl na jaře jemnou a lesklou srst a byl v celkové lepší kondici je dobré přidávat do krmné dávky lněné semínko v kašovité formě.

I když je kůň typický býložravec, není od věci obohatit jeho jídelníček také živočišnými krmivy. Nejpřirozenější a nejznámější je mléko. Dospělým koním se předkládá většinou v sušené formě, nejčastěji zamíchané do jadrných krmiv. Vyčerpaným koním se do krmných dávek mohou přidávat masokostní a krevní moučky, které jsou bohaté na bílkovin. Koním, kteří jsou obzvláště namáhání nebo koním jenž rostou se dodává jiný a mnohem chutnější zdroj bílkovin. Do krmné dávky se míchají čerstvá vejce a tvaroh.

Nedostatek minerálních látek si kůň nahrazuje, kde to je jen možné. Není výjimkou, že olizuje omítku či okusuje žlaby. Pokud se chcete tomuto vyhnout, je dobré přidávat do krmiv např. krmný vápenec, krmnou sůl, plavená křída nebo průmyslově vyráběné speciální minerální směsi v granulované podobě.

Neměli bychom zapomenout ani na pamlsky za dobře vykonanou práci. U nich je spíše důležitější psychický účinek než ten výživný.

Jednotlivých druhů krmiv je velmi mnoho. Samozřejmě, že do krmné dávky zařazujeme podle potřeby a možností jenom některé. Kombinací je však spousta. Na co však nesmíme zapomenout dát koni ke každému krmení vodu. Je známo, že kůň vypije 20-50 litrů denně, tj. v přepočtu 5 % své živé váhy. Proto má být vody k dispozici vždy dostatek. Spotřeba vody závisí také na věku koně, roční době, teplotě, využití a složení krmné dávky. Při zkrmování suché potravy, např. sena, je spotřeba vody mnohem víc. Právě v zimě je zvýšený počet koní postižených zácpou. To způsobují zmrzlé napáječky či vědra s vodou. Koním je zapotřebí poskytnout zdravotně nezávadnou, čistou pramenitou vodu, nejlépe o teplotě 10-12 °C. Příliš studená voda může mít za následek křečovou koliku či u březí klisny dokonce i potrat. Ve stáji, kde nejsou automatické napáječky, je doporučeno vodu měnit třikrát denně. Odstátá voda vstřebává z ovzduší amoniak, čímž se kazí.

Přestože koně spotřebují za den i 30 kg potravy, patří k střídmým konzumentům. Potravu přijímají v menších dávkách. Proto je důležité, krmit třikrát a je velmi nutné dodržovat časový režim a to samozřejmě i o víkendu či prázdninách. Kůň si pamatuje nejen čas, ale i místo, kde potravu dostávají. Proto je správné tento návyk respektovat a dodržovat.