KONÍČCI

Péče o tyto partie koně je velmi důležitá. Již od pradávna se lidé vlastnící koně potýkali s problémem poraněných či deformovaných kopyt. Vymýšleli různé věci jak tyto partie ochránit před poničením, ale marně.

Vynálezem podkovy se však vše změnilo. Za vynálezce podkovy jsou považováni Keltové, kteří vynikali zpracováním železa. U nás se podkovářství rozšířilo a někdy ve 12 století. V dnešní době je kování kopyt běžnou záležitostí. Dokonce vznikl i samostatný vědní obor onychologie, která zkoumá problematiku kopyt.

Jak vypadá podkova asi nemusíme popisovat, ale za zmínku stojí, že taková podkova nemá pouze funkci ochrannou, ale ve spoustě případech i funkci léčebnou. Kopyta mohou trpět různými rozštěpy či deformacemi a je nutné tyto napadené části často seřezávat. Speciálním vytvarováním podkovy se může koním často ulevit při chůzi či napomoct hojení. Obutí se také volí podle použití koně. Pro dostihové koně se volí podkovy lehké a hladké, kdežto pro pomalé tahouny se opatřují bytelné podkovy, které mohou vážit i přes jedno kilo. V dnešní době jde veškerý vývoj kupředu. Je tomu tak i v podkovářství. Pokrok přinesl různé formy podkov a materiálů z něhož jsou vyrobeny.